V pátek 5. listopadu se osmáci nesešli před školou, ale u kostela P. Marie Pomocnice křesťanů. Čekal je totiž úplně jiný den. Třídnický. Že nevíte, co si pod tím představit?

     V krátké úvodní modlitbě jsme Pánu Bohu poděkovali za dar nového dne a poprosili, abychom jej prožili naplno a ve zdraví. K okysličení mozků posloužila běhací hra venku. Po ní se žáci zamýšleli nad otázkou „Co je pro mě CZŠ?“. O pěti okruzích (lokalita – interiér budovy – lidé – víra – jídlo)  nejdříve diskutovali odděleně kluci a holky. Další půlhodinu si tyto dvě skupinky vzájemně představily své postřehy a vytvořili společnou myšlenkovou mapu CZŠ Zlín za jejich třídu. Přiznám se, že jsem žasnul nad schopností kultivovaně probírat i body, na které se pohled žáků výrazně lišil.

     Potom jsme na venku zahráli člověče nezlob se. Každý z nás představoval jednu figurku a podle toho, co nám padlo na kostce, jsme obíhali patřičný počet kol, abychom se dostali do domečku. Uvnitř jsme zase měli několik aktivit na týmovou spolupráci. A když jsme se v poledne po příběhu a modlitbě rozcházeli, každý si odnesl i list, na kterém jsme měli poděkování a ocenění od druhých.

o. Antonín Pražan